Jiří Nohava

Chcíplo prase.

19. 12. 2011 23:20:50
Na dvoře je pozdvižení. Všichni se sbíhají ke chlévu a nechápavě se tlačí u dveří. Pak se dozvídají, že se stala hrozná věc. Chcíplo nám prase, vzlykají voli, husy a slepice.

Všichni si myslí, že prase by mělo být užitečným tvorem. Maso upéct na pekáči, sádlo namazat na krajíc a trocha toho kvičení a smradu nikoho nezabije. A po dvoře se šíří legendy o neskonalé prasečí dokonalosti. Ono je vám to prase tak hodné, pere se za nás, za všechny. Nekouká na své pohodlí a jde mu jen o naše dobro. Zařídilo, že nám obden kydají hnůj a jednou za týden můžeme na dvorek. Taková gloriola se utvořila nad chlévem a nikdo o ni nikdy nepochyboval.

Jenže postupně začaly na povrch vycházet podivuhodné skutečnosti. Ono to prase nebylo až tak nezištné a občas nemluvilo pravdu. Hádalo se s hospodářem, ale jen na oko a když dostalo pytel brambor a pšenice pro kamarády, nikomu nic nedalo. Když sedlák povolil havěti výběh na zahradu, nechalo si to pro sebe a za stodolou se na slunci vyvalovalo samo. Řezník odvedl starou krávu na jatka, ale stáj po ni nezískalo její telátko, ale skladovaly se tam brambory a pomyje, hádejte pro koho.

Takovýchto eskapád přibývalo, hejno na dvoře počínalo reptat, ale zaslepení obhájci prasete je vždy umlčeli. Jsou to jen pomluvy nepřejících sousedů, omílali dokola. Ale těch spokojených s hnojištěm bylo pořád dost. Netušili, že oni se cpou shnilým tuřínem a plesnivou kukuřicí, zatímco prase si pomlaskává nad měkkým chlebem a čerstvým mlékem. Oni si odírají hubené údy na studené a kamenité zemi, kdežto prase se vyvaluje v teplém chlévě na čerstvé slámě. Všichni tráví celý den na stinném a bahnitém dvorku, ale prasečí elita se vyhřívá na zahradě a koupe se v potoce. Když přijde návštěva, diskutuje na sluníčku u piva s prasetem, poněvadž sedat s lůzou na hnoji se nesluší.

Tak nám naše prase chcíplo, nese se po dvoře. Pár tvorů zaslzí, ale spoustě se uleví, protože to co se tu dělo, nebylo spravedlivé. Ale většině je to srdečně jedno.

Autor: Jiří Nohava | karma: 5.13 | přečteno: 575 ×
Poslední články autora