Živote můj.
V mrňavé vísce v rozpadajíccí se chaloupce kdesi na Šumavě sedí u kamen babča Anče, na klíně mourovatou kočku, klimbá a rozcuchanou šedivou hlavou se jí honí všelijaké myšlenky. Zasní se a vzpomínky se vynořují z mlhy a mátožně defilují za starostlivým vrásčitým čelem.
Letí po rozkvetlé louce ze stráně a radostně vítá svého tatínka, jenž se vrátil ze služby ve Vídni a domů do šumavského údolí přinesl ustarané mamince a sedmi sourozencům něco naškudlených stříbrňáků, s nimiž se jim podaří přečkat pár dalších pohorských zim. Ji ale nejvíce učarovaly korálky, jimiž ji obdarovala otcova rozpraskamá a třesoucí se ruka. Nábožně si je omotala kolem vyhublých ramen a těšila se, jak oslní sousedovic děvčata odpoledne na pastvě. Jenže z přehršle radosti a nedočkavosti se šňůrka přetrhla a levné korálky se rozsypaly do vody v potůčku a voda je i se záplavou hořkých slzí odnesla bůhvíkam. Cítila to tehdy jako obrovskou nespravedlnost a do noci se bála jít domů.
Zvony hlasitě vyzvánějí a podél kostelní zdi se sune černobílý svatební průvod. Kráčí poněkud zaraženě, opírajíce se o mužné rameno svého budoucího manžela a čeká, co jí příští dny přinesou. Naléhavá slova pana faráře o nutnosti obětí a nekonečné lásky a tolerance vnímá přes závoj poněkud zdáli. Poté slyší, jak mužský baryton a její roztřesený hlásek říkají ano a jako ve snu cítí, jak ji zpocené ruce odhrnují závoj a na suchých rtech cítí horký polibek. Následuje prásknutí bičem a potahy se vydávají k panské hospodě, kde již vyhrává muzika a z otevřených oken se line vůně pečeného masa a čerstvě nařezaných tulipánů. Protančila s přítomnými svatebčany mnoho času, bylo to krásné a okouzlující a jako ve snu slyší slova matky o nutnosti splnit svoji povinnost při svatební noci. Něco o tom tušila, ale skutečnost byla mnohem děsivější. Vše je spleteno do velkého strachu, sípavého mužského dechu páchnoucího po pivu a po kořalce, šílené bolesti a následného chrapotu a potupném bdění až do svítání.
Roky letěly jako splašená hříbata a s mužem, jehož vlastně poznávala až během společného žití, postavili roubenou chaloupku u potoka. A pak už přicházely děti jako korálky v růženci. Nejstarší Jeníček, po tátovi a následně holek jako máku. Anička, zase po mamince, Rozárka, Bětuška a nejmladší Barunka. Byly to radosti, ale také hromada starostí.
Dnes už manžel i dvě dcery odpočívají na hřbitově u lesíka a ostatní jsou daleko ve světě. Babča zůstala sama se svými vzpomínkami a zažloutlými fotografiemi, ale přesto každé ráno s radostí vítá sluníčko a děkuje pámubohu za to, že smí ještě na tomto světě pobývat. Těší se pohledem na rozkvetlý zlatý déšť, housata batolící se po trávníku, na slunce zapadající na hladině rybníka nebo zpěvem sousedky, který k ní doléhá otevřenými okny. A až její pouť na tomto světě skončí, odejde v pokoji, protože její život měl smysl.
Jiří Nohava
Prý útok na zboží, to je ale vůl!
Ten kdo sledoval pondělní pohovory s Babišem na téma Rusko, má jasno. Větší tragéd v premiérském křesle nikdy neseděl. A to už tam byli kapacity. Zbývá přetrpět tu hrůzu do podzimu a pak ho nabrat na vidle.
Jiří Nohava
Prvním vyhoštěným agentem musí být Zeman!
A současně musí být rozprášena ruská diverzantská buňka, která v Praze na hradě zakořenila s příchodem šmatlavého a uslintaného zrádce.
Jiří Nohava
Tvrdíku, jseš ubožák!
Padesát let fandím Slavii, v časech dobrých i zlých, ale ještě nikdy jsem nezažil takový hnus, jako teď. Tvrdík odhalil svou křivou hubu zrádce a všem fandúm plivl do tváře. Jde sice "jen o fotbal", ale...
Jiří Nohava
I (po)slušnost má své hranice.
Moje trpělivost je u konce. Nepochopitelná, zmatečná a škodlivá nařízení lidí kolem Babiše nás dostihly. Jsou to zločinci a historie to jistě potvrdí.
Jiří Nohava
Novoroční výprodej vakcíny za skvělé ceny, do vyprodání zásob!
Tak jako třeba, klobouky, náušnice nebo zubní pasty jsou po Vánocích podivně zlevňovány, dle posledních důvěrných informací Ústavu pro výzkum neviditelné ruky trhu přijde první pondělí roku 2021 na řadu i zatím neznámá vakcína.
Jiří Nohava
Ano, soudruzi, všichni jste zrádci!
Definitivně musí skončit doba hájení komunistů a podobných zrůd. Je v zájmu velké většiny s nimi tvrdě zúčtovat, po jejich, po bolševicku.
Jiří Nohava
Babiš si z nás dělá legraci?
Minulost byla vždy ke zrádcům nemilosrdná. Co hrozí těmto tvorům, kteří nesou zodpovědnost za smrt tisíců lidí? Snad až tato zlá doba pomine, spravedlnost je dostihne a narovná vše křivé.
Jiří Nohava
Účast na Staromáku je trestným činem.
Nejsem příznivcem policejního státu, ale tady už by měla končit jakákoliv prevence a nastoupit musí represe. Protože s těmi tvory, kteří se dnes prezentovali v Praze, to nejde jinak.
Jiří Nohava
Mám virus. Jsem nezodpovědný?
Začalo to před pár dny bolestí nohou, poté hlavy, zad a pocením. Žádná teplota, žádná ztráta čichu a chuti. Nic, jen ten zpropadený virus a stoupající obavy z budoucnosti.
Jiří Nohava
Bože, on prý má čisté svědomí!
Kdyby držel hubu a schoval se. Ale on je tak ukrutně nestoudný! Lže a všem se drze směje do očí. Dnešní noční tiskovka definitivně odkopala jednoho nýmanda, který před národem odhalil svoji zjizvenou tvář.
Jiří Nohava
Babiši, čert si tě stejně najde.
Koronavirus mocně drtí českou populaci a vyhlídky jsou velmi nepříznivé. Skončil čas planých a populistických keců a nastává doba činů. Jenže ta doba měla přijít už dávno.
Jiří Nohava
Fakt hustej Havlíček.
Konečně máme politika, který se nebojí. Onehdy na Mikuláše sdělil veřejnosti, že se nebojí čerta a teď se pochlapil a postavil se dokonce arcičertovi, Rusákovi.
Jiří Nohava
Koronavirus se tetelí blahem
Epidemiologové versus ekonomové. Tak rozšifrováváme souboj posledních dnů, který určuje budoucnost a zdraví společnosti.
Jiří Nohava
Komu slouží zdejší blog?
Naivně jsem si myslel, že svoboda slova byla jedním ze sloupů demokracie, za které jsme před třiceti lety zvonili. Ale dobře mi tak, za svou zaslepenou pravdomluvnost asi musím dostat přes čuňu.
Jiří Nohava
Vládnou nám idioti.
Je to jako další zlý sen. Po týdnech utažených šroubů a Babišovo dlouhé a únavné one man show, došlo k něčemu, co absolutně nechápu.
Jiří Nohava
Pitomý a ještě pitomější svět.
Ačkoliv nás lékaři uklidňovali, že coronavirus není účelovým zabijákem svého nositele, ale že má v genech se pouze množit, pravda je jako obvykle někde úplně jinde.
Jiří Nohava
Zabetonované Budějice navždy.
JIhočeské Budějice bývaly moc pěkným místem pro život . Pamatuju si je ze svých studentských let, ale od těch dob se město dramaticky změnilo. Je stále krásné, o tom žádná, ale má i problémy. A tím největším je podle mne doprava.
Jiří Nohava
Vítejte v pekle.
Policie ČR, ta policie, která má pomáhat občanům a hlavně je chránit, sdělila, že ten, kdo se nebude vyjadřovat dle jakési pošahané normy, bude ztrestán. Oznámila všem, že nás sleduje a hlavně že ví, jak na nás.Teror začíná.
Jiří Nohava
Pláču, pláču sůl.
Česká stopa v lize mistrů zmizela. Poslední červenobílou zavál jižní vítr a z vršovické základny se ozývá pláč. Nejprve tichý, následně zesiluje a generalissimus Tvrdík hledá viníky. Tradičně všude, jen ne před vlastním prahem.
Jiří Nohava
Hoď a běž.
Fotbalovou veřejností probublává akce zklamaného slávisty, který v návalu emocí v sobotu po nepříliš vydařeném zápase u zelenobílých sousedů vrátil na trávník dres hozený tureckým hráčem hostů, Halilem Altintopem.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 237
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1492x