Dálnice v nekonečnu.

Předlouho plánovaná a očekávaná dálnice D3 do Rakouska se červená. Kontroloři se soustředili na dosud investované peníze do neexistující stavby a veřejnost se nepřestává divit.

Jsme sice z dávné i nedávné minulosti zvyklí na ledaccos, ale tento případ jasně odhaluje systém plánovaných a nepostižitelných loupeží za bílého dne.

Ona zmiňovaná rychlostní silnice, poněvadž žádná z českých dálnic nesplňuje evropské parametry, měla začít sloužit už před dvěma lety. Původní cena 175 km dlouhé estakády z Prahy na rakouské hranice byla před deseti lety stanovena přibližně na 47 mld. Kč. Je to hodně peněz a daňový poplatník za to očekává kvalitní práci. Jak stavebních firem, tak i zainteresovaných kontrolních složek.

Leč staví se podivným a nepochopitelným způsobem, kdy se nesystémově budují některé krátké úseky a celkový stav je více než neuspokojivý. Navrch se zjistilo, že původní cena se za těch pár let nicnedělání zvýšila na 88 mld. Kč, což je skoro dvojnásobek a vložené prostředky jaksi záhadně zmizely.

Zodpovědné instituce mlží a odmítají zveřejnit informace o tomto obřím tunelu. Ono to zase nějak vyšumí, stejně jako neuvěřitelné zlodějiny při stavbě pražského okruhu nebo čtyřproudovky mezi Ostravou a Bohumínem. Jejich cena stovek milionů za kilometr z nich dělá absolutně nejdražší dopravní stavby v civilizovaném světě a z nás ostatních trouby pro smích celému světu.

Že se v Česku krade se ví dost dlouho po celém světě. A to, že se tu krade beztrestně, je od dob kabátovského hitu taktéž známo. Jak dlouho ale tento nenormální stav bude trvat, neví nikdo. Minimálně než skončí naše nepochopitelná tolerance.

Ale jak je v české kotlině dobrým zvykem, nic se pořád neděje. Všechny do nebe volající lumpárny jsou zákonné a nikdo za to, jako vždy, pochopitelně nemůže. Ale mezi tolerancí a hloupostí je strašně tenká hranice.